Příběh z roku 2140
Lidská populace je nyní rozdělena na dvě skupiny - Přebyteční a Vyvolení. Vyvolení mají právo na život, tudíž mohou brát léky na dlouhověkost, ale nemohou mít děti. Přebyteční jsou lidé, kteří se narodili rodičům, kteří neuposlechli rozkazu a měli dítě, nebo dokonce několik dětí, i když stále brali léky na dlouhověkost. Tyto Přebytečné však téměř vždy vystopovali tzv. Chytači, kteří je měli za úkol odvést do "ubytoven pro Přebytečné" už jako malé. Takto dopadla i Přebytečná Anna. Skončila v ubytovně Grange Hall, kde byla vychovávaná vrchní vedoucí vychovatelkou paní Pincentovou už od miminka. Ke všem se zde chovali příšerně. Ale Anně to nevadilo, zvykla si. Všem Přebytečným zde vštěpovali do hlavy, že mají nenávidět svoje rodiče za to, že je zplodili a že Přebyteční jsou odpad a k ničemu. Anna se chtěla stát Užitečnou osobou, to znamená, že může nějakému Vyvolenému sloužit. To se jí mělo za půl roku splnit, ale náhle do Grange Hallu přišel Petr. Stále měl nějaké problémy a odmlouval. Petr Anně pořád říkal, že tohle celé je nesmysl, že nemá nenávidět svoje rodiče, že jsou hodní a že je zná. Také ji nutil k útěku z Grange Hallu, jenže Anna mu nevěřila a nenáviděla ho. Jak to dopadne? Poslechne Petra, nebo bude pořád jako otrok v Grange Hallu? A kdyby přeci jen utekli, určitě je chytí Chytači. Nebo ne?
úryvek z knížky:
Zhluboka se nadechla a vtom uslyšela, jak paní Pincentová něco říká - pravděpodobně do telefonu. Potřásla hlavou a chtěla se vrátit do pokoje. Náhle uslyšela svoje jméno a udiveně vzhlédla. Paní Pincentová ji nemohla volat, protože neměla tušení, že je pořád před kanceláří. Anna zvědavě přistoupila blíž ke dveřím. "Ano, Anna. Vhodná. Ne, nebyla mi schopná říct jedinou mizernou věc. Ta hloupá holka nemá vlastní názor, je dobře zpracovaná. Myslím, že jí můžu věřit, vážně..." Anně se prudce rozbušilo srdce. "Podívejte, to nevadí. Důležité je, že se ho chci zbavit," vyštěkla prudce paní Pincentová. " Doufala jsem, že z něj dostaneme nějaké užitečné informace, ale je to beznadějné a já už ho tady nechci... Ne, nemůžu ho poslat pryč. Vypadá to, že Úřady dělají nějaký pokus - jak se nový Čekatel vyrovná se střediskem pro Přebytečné. Ale já nedovolím, aby si někdo udělal z mého ústavu pokusnou laboratoř. Nic takového, v žádném případě. Ne, já potřebuju vaši pomoc... Ano, přesně tak. A musí to vypadat přirozeně. Třeba stres způsobí srdeční záchvat. Když ten malý hrdina zemře na nějakou nemoc Vyloučených, nemůžou nás Úřady z ničeho obvinit, je to tak?" Rozhostilo se ticho. Když si Anna uvědomila, co paní Pincentová právě řekla, musela se opřít o zeď. Po chvíli vedoucí vychovatelka opět promluvila.
autor: Gemma Malley
počet stran knihy: 255
původní název: The Declaration
žánr: drama, dobrodružný, sci-fi
moje hodnocení: 10 z 10
Komentáře
Okomentovat